DSC06434Dne 3.3. 2013 jsem se zúčastnil 89. ročníku slavného maratonského běžkařského závodu Vasaloppet ve Švédsku v Moře. Jsem členem SK SKIVELO neslyšících Olomouc (František Kocourek) a pocházím z Prostějova. Tohoto závodu se semnou zúčastnil i otec a jeho kamarád. Doprava byla zajištěna přes cestovní zájezd CK ALPIN-TOUR. Cestovali jsme autobusem s lůžkovou úpravou, abychom lépe snášeli dlouhou cestu z Prahy až do Švédska. Do Mory jsme přijeli v pozdních večerních hodinách a ubytovali se ve dřevěném srubu. Druhý den jsme v dopoledních hodinách vyrazili do centra Mory navštívit pořadatelský stan, kde jsme si vyzvedli čísla a prošli prodejní stánky se sportovním sortimentem. Nechyběl zde ani občerstvovací bufet, kde jsme si dali oběd a po té jsme zamířili se podívat do cílového prostředí Vasaloppetu. Po poledních hodinách se vyrazilo na trénink do Oxbergu, odkud jsme po trase mířili přímo do centra Mory. Oxberg bylo pátém v pořadí občerstvovací stanice a odtud to bylo tedy 28km do cíle.

 

Sobotní den byl odpočinkový a hlavně přípravný na závodní den. Jeli jsme znovu navštívit centrum Mory, kde jsme se snažili získat co nejvíce informaci týkající se výběru vhodných vosků. Toto bylo ovšem více náročné, než jsme původně předpokládali, neboť během dopoledne profesionální servismani třikrát měnili seznam vhodných vosků na skluz a na stoupací komoru.

Po návratu na ubytovnu jsem si šel zamluvit zapůjčení kopyta na voskování lyží. Jelikož nás tam bylo hodně a nebylo moc prostoru, dostal jsem se k tomu až v podvečerních hodinách. Vše jsem si sám připravoval s tím, že jsem si nechal ještě poradit kombinaci vosku s ohledem na předběžnou předpověď měnící se teploty v den závodu. Tato příprava trvala více než hodinu a poté byla na řadě večeře. Po večeři jsem si sbalil věci zvlášť do kufrů a zvlášť do igelitového pytlů, kam jsme si připravil oblečení na převlečení po závodě. Snažil jsem se jít brzo spát, ale podařilo se mi usnout až kolem půl noci, přičemž vstávat jsme museli už o půl třetí ráno. Něco málo jsme snědli, nanosili věci do autobusů a ve 3:45 hurá do Selenu, na místo startu. Tam jsme dorazili v 5 ráno a už v 5:10 jsem stál ve frontě spolu s ostatními závodníky a čekal na otevření mé 4. vlny. Vlny se otevíraly v 5:30 a každý si zde mohl odložit běžky s hůlkami. Připraveno bylo vedle sebe asi 50 běžkařských stop. Poté jsem se vrátil do autobusu nasnída a pomalu se psychicky a fyzicky připravovat na tento velice dlouhý závod. V 8hodin byl hromadný start všech vln, takže chvíli trvalo, než se moje 4. vlna rozjela. Po odstartování bylo pole závodníku velmi nahuštěné, každou chvíli někdo upadl, nejhorší úsek po startu byl ihned po 1.km, kdy následovaly 3 km stoupání.

V průběhu stoupání bylo všude tolik závodníku, že nebylo ani dostatek místa pro odpíchnutí hůlkami. Držel jsem se rady svých kolegů, že hůlky musím neustále zapíchávat před sebou, jinak by mi je zezadu mohli zlomit soupeři. Na některých místech se stoupání na chvíli zastavilo, neboť došlo k totálnímu ucpání trasy. To celé trvalo zhruba 20-25min a poté se závodníci začali od sebe konečně vzdalovat a vznikl prostor na předjíždění. Díky tomu, že byla trať vcelku široka zhruba 6– 8stop, tak se na rovinatých částech tratě dalo velmi dobře předjíždět.

Na trati bylo celkem 7 občerstvovacích stanic, první jsem projel bez zastavení a na dalších už jsem pravidelně doplňoval tekutiny i cukry. Na prvních kilometrech jsem se snažil dostat co nejvíce dopředu mezi srovnatelně stejně výkonné závodníky a udržet si stalé tempo.

Profil celé závodní trati byl převážně rovinatý až mírně zvlněný. Nejtěžší úsek byl na 30. – 80. km, kdy byla trať velmi zvlněná. Po polovině trasy už stopy nebyly moc pevné a sníh měl jiné vlastnosti než v první polovině závodu, což se projevovalo na horší kvalitě skluzu a odrazu běžeckých lyžích. Do 65. km jsem držel dobré pravidelné tempo spolu s ostatními závodníky, kteří se mnou byli výkonnostně rovnocenní. To mně dodávalo dobrý pocit a snažil jsem se rozložit své síly tak, abych byl schopný na posledních kilometrech ještě trochu zrychlit. Bohužel se stal opak, sníh se rychleji rozpouštěl a trať byla nekvalitní, musel jsem tedy více zabírat na odpichu a na tom jsem ztratil nejvíce sil, takže jsem víceméně z posledních rezervních síl dojel poslední kilometry a vypadalo to, že zbývajících 5km před cílem půjdu pěšky. V momentě, když mě předjelo pár závodníku, tak jsem si řekl, že když oni ještě můžou, tak já můžu taky, alespoň to zkusím. Snažil jsem se párkrát udržet za nějakým závodníkem, ale vždy jsem se trochu vzdálil. Ale na posledních 2km jsem znovu kousnul a snažil jsem se držet tempo s ostatními a dařilo se. Do cíle jsem tedy dojel s časem 5:54:32 a celkovým umístění 2.693. místo. Byl to pro mě velice vyčerpávající, ale neskutečně velký zážitek.

Po stránce organizační byl závod velmi dobře uspořádán, po dojetí závodu jsem si hned odložil běžky, následně odešel na vybraný autobus dle mého startovního čísla a poté jsem přijel na místo, kde se vyzvedávaly pytle s věcmi na převlečení. Odtud rovnou do sprch, najíst se a nechat se odvézt zpátky na místo cíle, kde jsem si mohl vyzvednout běžky. Byl jsem překvapen, jak lehce se vše dalo najít, jak snadno jsem se dokázal orientovat v tom velkém davu lidí.

Print Friendly, PDF & Email